2. 1. 2009

Murphyho zákony o fotografování

Další exPhotoartvý článek. Doplněný o komentáře fotografa amatéra o hodně ostřílenějšího a s ohledem na jeho konverzi k digitálním technologiím.

  • Jakmile si na nějaký film zvyknete a naučíte se s ním pracovat, bude jeho výroba ukončena. (Tento zákon mohu potvrdit - stalo se mi to s mým nejoblíbenějším negativním filmem Ektar 25. Ledva jsem ho začal více používat, hned byl stažen z prodeje.) Dnes tento zákon platí možná více, než před deseti lety. Portfolio filmů se zužuje a konzolidace značek - jakou provedl za poslední léta třeba Kodak - může mnohé naznačit.
  • Objektiv, který opravdu potřebujete, nemáte nikdy nasazen na fotoaparátu. Objektiv, který opravdu ZOUFALE potřebujete, jste včera někomu půjčili. Klasika, se kterou bojovat je zcela nesmyslné.
  • Jestliže je na negativu jeden jediný škrábanec, tak je rozhodně na tom nejméně vhodném místě, takže znehodnocuje celý snímek. Tak zde už si prastarý Murphy nezaškodí. Vcelku nenáročně šly dělat retuše již mnoho let dozadu - jakmile se dostaly do rozumných cenových hladin filmové scanery. Dnes na digitálu prach nikoho nerozhazí. A škrábanec na čipu? To je už asi jedno, na kterých místech se bude nalézat.
  • Nejlepší světlo pomíjí v okamžiku kdy si nachystáte fotoaparát. Nejlepšího úhlu záběru lze docílit jen za cenu pravděpodobné ztráty života či neúměrného rizika. Toto platí zvláště v případě, kdy mám na zádech v batohu Linhofku a připravit ji k focení je záležitost na několik minut. Někdy stihnu a někdy ne. A někdy se ani nesnažím a jenom si situaci užívám. V případě DSLR, vždy udělám pár snímků z ruky a pak teprve rozbaluji stativ.
  • Jen ty nejlepší negativy se nenávratně poškodí. Dnes možná neplatí o vyvolaných filmech, ale o zálohách a dalších úskalích správy digitálních dat
  • Pravděpodobnost, že jste dali zpracovat své materiály do špatné laboratoře je přímo úměrná množství materiálu, kterési necháte zpracovat. Klasika. Kdysi jsem hledal v Londýně slušnou laboratoř. pár jsem jich obešel, až jsem se rozhodl pro Kodak Lab, kde obsluha šahala na filmy toliko v rukavičkách. Výsledek? Děs běs a hrůza. Filmy poškrábané s bílými fleky.
  • Pravděpodobnost že vám selže nějaká část vašeho vybavení je nepřímo úměrná možnosti sehnat za něj náhradu. Patrně jsem měl v životě dost kliku, ale podobná pohroma mě nikdy nezastihla. Občas mívám problémy s tím, že si nějak nezvykle přenastavím foťáka zapomenu na to. V nejnevhodnější okamžik pak zjistím, že něco nefunguje jak jsem zvyklý.
  • To co s sebou vláčíte ve fotobrašně nebudete pravděpodobně potřebovat. Ale zcela určitě budete potřebovat něco, co jste nechali doma.
  • Nezáleží jak pečlivě se připravujete - vždy alespoň na jednu věc zapomenete.
  • Nový typ filmu, který nahrazuje ten předchozí, je velmi vychvalován v recenzích, neboť je o mnoho horší než ten starší. (např. Ektar 25 byl zcela nesmyslně nahrazen o mnoho horším filmem KODAK Royal Gold 25). Dtto platilo i o Velvia 50 vs Velvia 100.
  • Fotoaparát, který používáte ve studiu odmítá pracovat venku. Fotoaparát, jež používáte venku signalizuje ve studiu chybovou zprávu. Tuto chybovou zprávu jste nikdy předtím nezaregistrovali, a ani manuál se o ní nezmiňuje.
  • Jestliže děláte expoziční zkoušku, tak expozici perfektně trefíte na poprvé. Jestliže ji neděláte, tak všechny vaše pozitivy budou o dva stupně přeexponované a vaše negativy budou o dva stupně podexponované. Sláva buď digitálům a možnosti studovat histogram...
  • Koupili jste si nový značkový digitální fotoaparát. Přiložený software odmítá pracovat na vašem počítači, neboť máte nainstalovanou zastaralou verzi operačního systému. Nainstalujete si nejnovější verzi operačního systému. Osm programů, které jste až do teď úspěšně používali přestane fungovat. Provedete upgrade všech programů ve vašem počítači, což vám zabere dva dny práce. Koupíte nový disk. Koupíte si nový značkový počítač. Váš digitální fotoaparát je definitivně zastaralý. Dnes už snad tempo pomalu zpomalilo. Ale mě nevěřte - ja mám doma vždy počítač trochu ryhlejší, než je běžné. proto třeba vždy dělám nechápavého, když se někdo zminí o tom, že DxO je pomalé.
  • Když si vybíráte nějaký nový produkt obchodě - všechno se vám zdá v nejlepším pořádku. Jakmile ho však přinesete domů, zjistíte, že jeho ovládání bylo navrženo pro osoby se třemi ukazováčky na každé ruce. Jestliže si koupíte nějaké příslušenství v bazaru, ihned po příchodu domů zjistíte, že na denním světle vypadá daleko opotřebovaněji. Bazar. Téma samo o sobě. Na druhou stranu to není takové harakiri, kterého je potřeba se bát. Já snad niikdy nenaletěl, ale je pravda, že v okamžiku výběru bazarového zboží je člověk tak rozjařen, že leckterou chybku přehlédne.
  • Film, který do hodiny budete nutně potřebovat, máte uložený v mrazáku. Kde žš loňské sněhy jsou. navíc já filmy do mrazáku nidky nedával.
  • Světlo je perfektní. Ale vy víte, že váš fotoaparát odpočívá v klimatizované místnosti. A než se aklimatizuje, tak slunce definitivně zajde (platí převážně v arktických či tropických oblastech).
  • Léta jste dřeli, abyste si vytvořili vlastní styl. Který ale bohužel nikoho nezajímal. V den, kdy jste se na fotografování definitivně vykašlali a prodali vybavení do bazaru se objeví nějaký usmrkánek, který začne dělat to samé co vy a dosáhne s tím úspěchu a vydělá na tom milióny. Zatím jsem jeno v prvních dvou fázích. Až se někdo objeví a vydělá milióny, ozvu se.
  • Minutu po té co dofotíte poslední film, který s sebou máte, přistane přímo před vámi létající talíř a vystoupí UFOn, aby vám zapózoval před objektivem. Tak udělat torchu místa na kartě, není neřešitelný problém. Navíc já patrně měl vždy filmů s sebou dostatek, takže mě setkání s mimozemskou inteligencí uteklo.
  • Fotografie, která se vám vůbec nepovedla vám otisknou a všichni ji obdivují. Ale váš nejlepší "majstr štych", který by si zasloužil Pulitzerovu cenu nikoho nezajímá. Tento Murphyho zákon, je zjevenou pravdou. Axiomem. Poprvé se mi to stalo v redakci Reflexu. Přinesl jsem fotografie na reportáž. Byly přijaty, ale trošku tam nějaká nejistota byla. Byl jsem dotázán ještě na jiné. Vytáhl jsem z tašky ještě pár "zmetků" - jež byly ohodnoceny velmi spokojenými komentáři. Stává se mi to pořád, ale už mě to přestalo rozčilovat.

Žádné komentáře: