7. 9. 2008

Dungeons & Dragons 1/6

Dnové podzimní se pomalu chýlí ku konci a pravá, nefalšování zimní noc se chystá ujmout své truchlivé nadvlády. Její černé pařáty si uzurpují poslední zbytky světla a začínají poznenáhlu roztáčet zběsilý kolotoč depresí a smutku. Kolotoč, ze kterého není úniku.

Avšak existuje jedna možnost, jak tento zkázonosný koloběh nicotností přetnout - vydat se cestou fantazie a dobrodružství. Popustit uzdu své zdeptané mysli a nechat ji volně se proběhnout po luzných pláních neexistujících světů.

A jednou z možností takového duševního výletu jsou hry na hrdiny (jak se ne zcela trefně překládá do češtiny název Role Playing Games). Tyto se dají provozovat buď v akčnější podobě, kdy se v plné zbroji s lukem a mečem proháníte s podobně postiženými človíčky po lese (u nás např. velice populární systémy Gawain nebo Šatrháj), či v poněkud komornější podobě v teplém pohodlí domova s tužkou, čtverečkovaným papírem a sadou nezvyklých kostek (AD&D, GURPS či Dračí Doupě).

A právě s ohledem na probíhající období vegetačního klidu, se budeme v těchto měsících věnovat té klidnější variantě her na hrdiny. Konkrétně jednomu, pravděpodobně nejpopulárnějšímu, fantasy RPG systému Advanced Dungeons & Dragons.

Ale dřív, než se vám pokusím přiblížit ohromný svět Advanced Dungeons & Dragons, jež se vyvíjel bezmála tři desetiletí, tak musím pronést jedno, pro někoho možná až příliš heretické, upozornění, které je podle mne platné pro každou RPG hru: „Pravidla, jsou vždy až na posledním místě!“

A co je tedy na místě prvním? Alfou i Omegou každé RPG hry je zábava. A co si budeme nalhávat, jde o velmi specifický druh zábavy, pro človíčky s velkou fantazií a schopností hrát si. Neboť žádná RPG hra není prohře či vítězství. A tudíž není ani o soutěživosti. Není to souboj - Hráči vs. Dungeon Master. Je to hra o představivosti a komunikaci. Když se vše povede i o netušeně dobré zábavě.

Nyní tedy již může každý nahlédnout, že není tím zásadním problémem obstarat si základní pravidla, přelouskat je a pak se je bez chyby nabiflovat. Nejtěžší je najít si spoluhráče, kterým v krvi bouřlivě kolotá RPG pozitivní faktor a se kterými bude radost se vypravit do neexistujících astrálních světů.

Minimální počet hráčů jsou dva - jeden představuje Dungeon Mastera a druhý hraje postavu. Ale to je naprosté minimum. Ideální počet je tak čtyři až pět hráčů. Více zúčastněných osob na jednom dobrodružství již hru příliš komplikuje a rozmělňuje - vytrácí se spád a hra začne nudit.

Jeden z hráčů se musí ujmout role Dungeon Mastera. Tedy toho, kdo hru řídí, vymyslel dobrodružství a ostatním hráčům hraje okolní svět - postavy se kterými se potkávají, povídají a i příšery, se kterými bojují. I když má absolutní moc, tedy co se herního světa týká, tak ji nesmí nikdy zneužít. Neboť jeho cílem není skupinku zničit, ale připravit pro ni dobrodružství na ostří nože - to znamená takové, které pro skupinku hráčů bude na samé hranici splnitelnosti, ale nebude ani příliš jednoduché, ani nesplnitelné. A musí být zábavné a nápadité. Role Dungeon Mastera je poměrně obtížná. Není se však ze začátku čeho obávat. Jen je třeba se vybavit hned do začátku velkou dávkou imaginace a pohotovosti.

Role postavy od hráče žádá trochu jiný přístup. Nejprve si totiž musí uvědomit, že není jeho snahou nachytat Dungeon Mastera na švestkách. Hned na druhém místě se pak musí smířit s faktem, že cílem jeho snažení není zdárně splnit zadaný quest, ale zahrát co nejvěrněji charakter své postavy. To znamená nejen se všemi jeho klady, ale hlavně i se všemi zápory a nevýhodami kterými oplývá. Empaticky se naladit na vlnu neexistujícího charakteru. A hlavně - nevystupovat ve hře za sebe, ale za postavu, již hraji - tedy ne jak já, jako člověk, bych v dané chvíli jednal, ale jak by se moje postava v dané situaci zachovala.

I když zpočátku se asi nikdo neubrání občas jako hráč své postavě stranit. A ve chvílích nejtěžších učiniti spíše věc postavě prospěšnou než zvolit smrtící strategii, jež odpovídá jejímu naturelu. Chce to jen čas, praxi a trochu nadhledu. A taky důvěru ve spoluhráče a Dungeon Mastera, že nenechají vaší postavu příliš dlouho mrtvolně nečinnou.

Ale hráčské zkušenosti přijdou až praxí. Proto nebudeme již dlouho mudrovat a raději se pustíme do vlastní hry. Co však budeme do začátku potřebovat? Tak především to bude nadšení a chuť si zahrát. Toho doufám bude mít každý přehršel. Potom nám již chybí pouze tři základní knížky a několik kostek. Hned na začátku si rozmyslete, kdo bude pro prvních pár dobrodružství dělat Dungeon Mastera. Je to role, hlavně zpočátku, poměrně obtížná. A proto ji pro několik prvních sezení svěřte jen jedné osobě (nejlépe takové, která má alespoň minimální zkušenosti s jakoukoliv RPG hrou) a v Dungeon Masterování se nestřídejte. Až všichni poberete vícero zkušeností, stane se funkce Dugeon Mastera funkcí čestnou a putovní.

Dungeon Master si musí do začátku obstarat a nastudovat především knihu Dugeons Master Guid. Zde najde vše podstatné, co pro vykonávání své funkce do začátku potřebuje. A aby mohl své dobrodružství zaplnit houfy nestvůr, měl by si pro inspiraci obstarat i Monstrous Manual alias Monstrák. Takovou encyklopedii stvůr a hlavně nestvůr, jež se ve světě AD&D zabydlely.
Ostatní hráči mají situaci o něco lehčí. Jim stačí si pročíst Player’s Handbook. A nastudovat si všechna potřebná pravidla týkající se jeho postavy. Posledním nezbytným doplňkem každé AD&D seance jsou kostky. V AD&D se používá poměrně hodně druhů roztodivných kostek. Základní je především dvacetistěnná a šestistěnná, které vhodně doplňují kostky čtyřstěnné, osmistěnné a dvanáctistěnné. Absolutním minimem je míti od každé kostky jeden exemplář. Absolutním alespoň trochu hratelným minimem je míti dvě sady těchto kostek - jednu pro Dungeon Mastera a jednu pro hráče. Optimálním stavem pak je, když každý člen vlastní jednu sadu kostek.

Úvodní slovníček pojmů

  • DM alias Dungeon Master - jeden z hráčů, který celou hru řídí a většinou vymyslel i ono dobrodružství, které se právě hraje. V daném herním světě je Bohem, který všechno ví nejlépe, o všem rozhoduje a má vždycky pravdu. Pro ostatní hráče představuje celý svět, ve kterém se dané dobrodružství odehrává.
  • PC alias Player Character - Postava vedená snaživým hráčem a zmítaná zvůlí Dungeon Mastera.
  • NPC alias Non Player Character - Postavy, které ovládá Dungeon Master. Jsou vesměs silnější, dovednější, lépe vybavené a mnohem zlomyslnější než postavy ovládané hráči.
  • Družinka - Skupinka, jež se snaží společnými silami zdárně přežít dobrodružství. V ideálním případě pak usiluje i o splnění všech questů zadaných Dungeon Masterem.
  • Quest - Nepěkné anglické slovíčko, jež zdomácnělo v ústech snad všech hráčů RPG her. Přeloženo do češtiny znamená něco jako úkol. V drtivé většině je družince zadáván v hospodě umírajícím, neznámým a lehce zapáchajícím individuem, jež za splnění tohoto questu slibuje hory doly.
  • Player’s Handbook - Základní příručka pro hráče. Najde v ní vše co je pro něj zcela nezbytné - základní povolání, rasy, princip soubojů a dostatečnou zásobu všelikých kouzel.
  • Dungeon Master Guid - Příručka pro Dungeon Mastera, jež kromě všech základních pravidel radí začínajícím Dungeon Masterům jak přežít ošemetné útoky rozzuřených hráčů žmoulajících v rukou umolousaný papírek s právě usmrcenou postavou.
  • Monstrous Manual alias Monstrák - popis více než pěti set hrůzných potvor a příšer, které slibují statečným hrdinů zemřít v jejich spárech rozličnou smrtí. Tato kniha je, především zpočátku, určena pouze pro Dungeon Mastera.

Žádné komentáře: